Celková koncepce programu

• Objemy a povrchy
• ASCII Art

Doplňující informace

Parametry a návratová hodnota funkce main

Funkce main může mít žádný nebo dva formální parametry. Tyto parametry jsou většinou označovány argc (parametr typu int) a argv (typu pole textových řetězců). Definice hlavní funkce má tedy obvykle tvar int main(int argc, char* argv[]){...}. Podobně jako jiné funkce má i main svou návratovou hodnotu (typu int), kterou může zpracovávat program (většinou OS), který náš program spustil (a tím jakoby volal naši hlavní funkci).

Předání parametrů funkci main

Parametry je možné hlavní funkci předat při spuštění programu z příkazové řádky (terminálu apod.) tím, že je napíšeme za název spustitelného souboru oddělené mezerami. Do parametru argc se uloží počet textových řetězců a do pole argv pak jednotlivé textové řetězce. Zde je nutné si uvedomit, že argv[0] je textový řetězec odpovídající spouštěnému programu (např. "xpm2eps.exe"), vlastní parametry tedy následují až na dalších indexech v poli. Hodnota argc odpovídá počtů textových řetězců v poli argv.

Příklad:

./xpm2eps -f *.xpm -o *.eps -by 10 (GNU/Linux)

xpm2eps.exe -f *.xpm -o *.eps -by 10 (MS Windows)

Pro konverzi textových řetězců na čísla lze použít funkce atoi a atof definované v knihovně stdlib.h.

Příklad:

int pocet;
double cislo;
...
pocet = atoi(argv[1]);
cislo = atof(argv[2]);