Předání parametru odkazem
Doplňující informace
Předání parametru hodnotou
Jedná se o námi doposud užíváný způsob předání parametrů funkci, který je vhodný pouze pro vstupní parametry a datové typy s relativně malou velikostí (základní datové typy, malé struktury). Formání parametr je běžná proměnná požadovaného typu (např. int moje_fce(int data);
), skutečný parametr při volání funkce je pak libovolný výraz daného typu (např. vysl = moje_fce(3 * cislo);
). Při realizaci volání funkce se hodnota skutečného parametru ukládá do oblasti parametrů funkce v paměti.
Předání parametru odkazem
Tento způsob předání parametrů lze použít jak pro vstupní tak pro výstupní parametry funkce. Běžně se používá se pro předání pole (pole nelze předat hodnotou), větších struktur a jakýchkoli dalších typů, mají-li být výstupní. Formání parametr zde je ukazatel na požadovaný typ (např. int moje_fce(int *data);
), skutečný parametr při volání funkce je pak adresní výraz (např. vysl = moje_fce(&cislo);
). Při realizaci volání funkce se do oblasti parametrů funkce ukládá pouze adresa, data se nekopírují a lze k nim tedy přistoupit i po opuštění funkce.